Kostel sv. Hedviky

O místu:

V roce 1855 byla ve Svibici postavena kaple sv. Hedviky s pomocí daru Jana Olszara, který na tento účel roku 1852 daroval 800 zlatých. Slavnostní posvěcení proběhlo 21. října 1855 s procesím věřících vycházejícím z Cieszyna. V kapli se konaly bohoslužby ve výroční den svaté Hedviky, později i na svátek sv. Izidora a o slavnosti apoštolů Petra a Pavla. Poslední bohoslužba byla odsloužena 29. června 1892.

Radní Andrzej Tomanek rozhodl, že bude potřeba vybudovat větší kostel. Vytvořil se stavební komitét, jemuž předsedal, dalšími členy byli Jan Branny, Paweł Macura a Józef Tomanek. 6. srpna 1892 byl položen základní kámen ke stavbě kostela.

20. října 1892 posvětil P. Dudek věžní kříž a nový svibický hřbitov s cihlovým křížem. Zajímavostí je, že hřbitov byl původně rozdělen na levou katolickou a pravou evangelickou část.

Stavba kostela pod vedením stavitele Tuldy rychle pokračovala, již na podzim roku 1892 byla dokončena střecha a v roce 1893 celý kostel.

14. května 1893 byly slavnostně posvěceny dva nové zvony, které pro kostel zakoupili občané Svibice Jan Glajcar a Józef Javorek. Oba byly zabaveny v průběhu první světové války. Nový zvon zhotovený v železárnách v Třinci byl ve věži instalován 19. ledna 1919.

Kostel sv. Hedviky slavnostně posvětil generální vikář Karel Findynský z Frýdku 24. září 1893. Slavnosti se účastnily tisíce lidí.

Hlavní oltář byl vyroben ve Valašském Meziříčí, jeho posvěcení se odehrálo 14. května 1894.

Rozpočet na stavbu kostela čítal 15 tisíc zlatých. Okna, sochy i harmonium zakoupili farníci.

Po vymezení státních hranic k 1. květnu 1921 připadl kostel k farnosti Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše v dnešních Masarykových sadech. Od 15. května 1921 začaly být slouženy mše každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci. V témže roce byly ze sbírek zakoupeny dva ornáty, lavice na kůr a provedly se úpravy prostranství před kostelem.

Již v červenci roku 1922 se však z důvodu nižšího počtu duchovních ustoupilo od konání pravidelných mší. Naštěstí se v srpnu do Svibice přestěhoval prof. Sobek, který poté sloužil mši svatou třikrát týdně a každou neděli i svátek.

V roce 1923 byla opravena výmalba i lavice. 3. srpna 1924 proběhla slavnost, na níž se vybralo 2 279 korun na pořízení zvonů. Tři zvony (sv. Izidora a sv. Hedviky, Panny Marie a sv. Kříže) odlila zvonařská dílna Oktav Winter z Broumova. Slavnost posvěcení zvonů se konala 1. listopadu 1924. Všechny tři zvony byly zabaveny pro válečné účely 3. května 1942.

Za druhé světové války došlo k explozi letecké pumy v blízkosti kostela, stěna za hlavním oltářem byla ve velmi špatném stavu. 22. května 1949 rozhodl místní komitét o zahájení oprav, vybráno bylo 80 tisíc korun, oprav se ochotně a zdarma účastnilo množství místních obyvatel. Poškozenou vitráž sv. Izidora nahradila jiná zobrazující svatou Hedviku, ve věži byly zavěšeny železné zvony. První bohoslužba v opraveném kostele se konala 18. září 1949.

Sbírka na nové zvony vynesla 16 825 korun, odlili je v Třineckých železárnách roku 1956. Slavnostně je posvětil ordinář Antonín Veselý.

V roce 1968 se zavedlo plynové vytápění.

Výstavba sídliště v 80. letech přinesla také navýšení počtu věřících. Po roce 1989 se dokonce uvažovalo o stavbě většího chrámu. Ukázalo se však, že to nebude potřeba. V té době bývaly ve Svibici dvě nedělní mše svaté.

U příležitosti stého výročí posvěcení se za pomoci řady ochotných farníků provedla řada oprav nejen samotného chrámu, ale i čtyř křížů v jeho okolí.

V průběhu následujících let bylo namontováno osvětlení křížové cesty, ozvučení kostela, v roce 2002 byl zrestaurován obraz Panny Marie Pomocnice. Nové vytápění spolu s odizolováním okna s vitráží sv. Ondřeje se realizovalo o rok později.

PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY:

neděle 7:30 česky/polsky (další informace v týdenních ohláškách farnosti)

poutní slavnost vždy po svátku sv. Hedviky Slezské